METAL vládne světem, hip-hop nechte dětem

Black,Death,Gothic,Doom,Atomo,Prog,Heavy, Melodic, Medival,Thrash,Stoner,Metalcore,Dark,Destructive,Power,Speed,Sympho atd...

Recenze

Málokdo tušil, že Slayer přepíšou hudební historii.

Vždy svérázní, nepodléhající kompromisům. Také pravidelně obviňovaní ze satanismu a podpory nacismu.

Když se v roce 1982 dala dohromady parta kluků z Huntington Beach, málokdo tušil, že Slayer přepíšou hudební historii. Dokonce tak výrazně, že trumfnou jména Metallica nebo Anthrax. Přestože začátky nebyly nikterak snadné, průkopníci trash metalu prošlapávali nepoznanou cestu extrémního rocku se samozřejmostí, která vyrážela dech.

První dvě ípíčka Haunting The Chapel a Live Undead oslovila širokou skupinu fanoušků, pro které byl punk mrtvou kapitolou a ostatní hudební odnože jen slabým odvárkem původního tvrdě rockového nadšení.

Zásadním zlomem bylo album Hells Awaited, po kterém přišla nabídka Ricka Rubina na nahrání zlomové klasiky Reign In Blood. Morbidní obal desky, texty plné mrzačení a dalších heavymetalových atributů sice znamenal odchod od CBS ke Geffenu/Def Jamu, ale tisíckrát se vrátil v nekritickém obdivu fanoušků extrémní hudby. Rubin nasadil laťku vysoko, a tím pomohl definovat nový standard speedmetalu (dodnes je deska dávána na první místo společně s Masters Of Puppets od Metallicy), který už nebyl překonán.

Následující, vstřícněji koncipované South Of Heaven sice odradilo skalní metalisty, ale dalo prostor pro formování nové tváře kapely, respektované nově i HC komunitou. Nejrychlejší kapela světa sice střídala během nahrávání následujících desek Season in The Abyss (1990), Divine Intervention (1994), Undisputed Attitude (1996), Diabolus In Music (1998) bubeníky, ale začátkem nové dekády byla opět kompletní včetně geniálního dvoušlapkového mága Davea Lombarda. Právě včas...

SLAYER * * * * *

Christ Illusion

Návrat k poetice South Of Heaven se zdál až do vydání novinky nemyslitelný, ale Slayer dokázali už několikrát, že předpokládané kroky jsou jim cizí. Už jako hvězdy žánru dokázali po vydání Undisputed Attitude vyrazit na klubové turné po boku Unsane. A na God Hates Us All přilákat nazpět Davea Lombarda. Ten i na Christ Illusion přesvědčuje, že patří k nejbrutálnějším bubeníkům současnosti. Podladěné kytary v písničce Cult dávají ochutnat zvukovou nekompromisnost, ke které tentokrát přispěl Josh Abrahams.

Od Flesh Storm sílí nátlaková hra vyznačující se nekompromisní rychlostí a nutící k mocnému házení hlavou, u těch vlasově obdařených i ke klasickým „vrtulníkům“. Zkrátka deska, se kterou budou spokojení všichni, pro které se rocková hudba neproměnila ve slátaninu reprezentovanou stadionovými dinosaury.

kopírováno ze www.super.cz